Miroslava Vokounová Krepčíkoválektorka fly jógy, projektová managerka
kouzelná tanečnice a lektorka fly jógy, dokáže rozproudit krev, život a ženskost ve vašem těle. Rozdmýchá vše, co zůstalo skryto a pomůže vám zase roztáhnout vaše křídla a prostě letět …
Huba a tanec je její život a skrze ně dokáže podporovat ostatní.
Kdo je pro mne Darja?
Poprvé jsme se spolu setkaly v dětském domově, kde jsme byly kolegyně. Obě jsme měly hluboký cit a empatii pro zraněnou dětskou duši, která potřebovala obejmout a podpořit na své cestě. Darja zároveň miluje zvířata a již mnohým svou pomocí zachránila život.
Darja jsem zároveň několikrát viděla na tanečních vystoupeních, kdy mne její tanec naprosto uchvátil. Prostě – když tančíš tanec svého srdce a veliké lásky.
Darja je rovněž lektorkou jógy, na kterou chodí velmi účastníků, protože její přístup a vedení je jedinečný, s individuálním a citlivým přístupem ke každému z účastníků. Lekce fly nebo wheel jógy je u ní jako se vznášet v jiném časoprostoru. Nabíjí tělo energií a zároveň zklidňuje mysl.
Darja je pro mne velmi inspirující a to právě proto, že šla za svým snem. A její příběh nám ukazuje, že když si opravdu něco přeješ a jdeš si za tím, tak se to může splnit.
Jaká byla tvoje životní cesta? Co tě vedlo k tolika změnám ve tvém životě?
Myslím, že stejně jako každý, jsem se hledala. Člověk dospívá a neustále se vyvíjí, a je na něm, jestli tento vývoj přijme a nebo jestli začne stagnovat na určité úrovni. Já se celý život snažím, abych nedohlédla na konec té životní cesty. Abych měla pořád nějaké cíle a sny, které můžu naplňovat. Abych před sebou pořád viděla cestu, po které můžu jít a snažím se nikdy se nezastavit.
Nemyslím si, že jsem udělala momentálně ve svém životě nějaké velké změny. Spíš se na to dívám právě jako na přirozený vývoj, který jsem jen nasměrovala tak, abych byla šťastná. Důležité je se nebát a skočit po hlavě do toho, co nám dovolí jít tam, kam chceme.
Jak byly tyto změny pro tebe důležité a čemu dalšímu ti pomohly?
Abych pravdu řekla, vždycky jsem byla z jakýkoliv změn nervozní. Nechtěla se mi měnit práce, ve které jsem nebyla spokojená, opustit vztah, který mi nevyhovoval…A i když jsem věděla, že nejsem šťastná, bála jsem se, že to změnou nevyřeším. Že mě to možná šťastnější neudělá. Hodně jsem na tomhle musela v sobě pracovat. Šla jsem kolikrát přes moc a trápila se, ale časem jsem přišla na to, že vždycky je lepší zabojovat a klidně prohrát, ale pokusit se o to. Lepší než pak litovat, že jsem pro to neudělala vůbec nic. Ten pocit je daleko horší. A nevzpomenu si na změnu, která by mi zásadně nezměnila život k lepšímu. Protože pokud to tak cítíte, většinou je to správně, i když se na začátku může zdát, že tomu tak není. Někdy je ta cesta od provedení změny k šťastnému konci prostě jen delší.
Tanec tě provází už od malinka. Co ti dává? Co cítíš když tančíš?
Ono je rozdíl, co cítím, když si tančím sama a na tréninku. V tom případě najednou na všechno zapomeneš, nevíš o žádných svých starostech a trápení. Vnímám jen pohyb, tu radost z něj a je to pro mě určitá forma terapie. Nikdo se na tebe nedívá, můžeš si užít všechno co děláš, aniž bys přemýšlela nad tím, jak u toho vypadáš.
Naopak když tančím v divadle a vím, že se na mě dívá spousta lidí, pocit je jiný. Už to není terapie pro mě, ale cítím štěstí, že můžu vykouzlit úsměv někomu jinému tím, co dělám. Rozzáří se mi celý obličej, kolikrát zalezu do šatny a bolí mě tváře od úsměvu, který mi ještě nezmizel.
Na tanci je tedy krásné, že nevykouzlí jiskřičky štěstí v očích jen tanečníkovi, ale i lidem okolo.
Kolikrát si říkám, jestli už bych neměla předat pomyslné žezlo mladším tanečnicím, ale nějak se tohohle pocitu štěstí nechci pořád ještě vzdát.
Co tě přivedlo k tomu se začít věnovat józe? A jak změnila tvůj život?
Vždycky jsem ráda zkoušela nové věci. Věnovala jsem se spoustě sportů a cvičení. U některých jsem vydržela déle, některé jsem jen vyzkoušela a zjistila, že to není nic pro mě. Jako tanec mě nikdy nic pořádně nechytlo. A co si budeme povídat, ani nešlo. Například miluju týmové sporty, ten zápal pro hru a společný cíl, ale bohužel v mém případě jde o život mně i ostatním. 🙂
Když jsem zjistila, že se v Kolíně otevřela fly joga, na kterou už jsem si dlouho myslela, hned jsem ji chtěla vyzkoušet. Po první lekci jsem věděla, že jsem ztracená. Naprosto mě nadchla. Ten povznášející pocit ve vzduchu a zároveň pocit bezpečí.
Postupně jsem začala zkoušet další druhy jogy a docházelo mi, že to je přesně to, čemu se chci v životě věnovat. Není to jen pohyb, který je pro tělo prospěšný, což se u spoustu sportů říct nedá. Ale především je to o tom věnovat se jen sama sobě. Nejen fyzicky, ale především psychicky. Odcházíte z lekce a zjistíte, že najednou jsou všechny vaši strašáci z vaší hlavy pryč. Tím mi změnila život. Umím konečně vypnout hlavu, která mi běžně jede na plné obrátky a někdy je naprosto k nezastavení. Zpomalila mě a zároveň nabila energií.
Kdy ses rozhodla začít předávat své znalosti dál a co tě k tomu vedlo?
Je to tři roky, co jsem si udělala lektorský kurz na jógu. Není to dlouho a sama se mám pořád co učit. Ono v józe se má pořád člověk co učit. Je to možná právě jako ta nekončící cesta, o které jsem už mluvila na začátku. Vždycky je možnost jít dál.
Na lekcích jógy mě vždycky fascinovala ta energie, která z lidí vyzařuje. Tam se každý tak trochu otevře, aniž by to tušil. Nemyslím jen pozitivní energie. Někdo má špatný den, zaleze si do koutku, aby byl co nejdál od ostatních. V průběhu lekce vidíte, jak se jeho energie mění. Jak je spokojenější a po relaxaci mu září oči. Těžko se to popisuje, ale já to takhle u lidí cítím. Proto jsem se rozhodla být lektorkou. Ne proto, že bych si tenkrát myslela, že umím víc než ostatní. Ale protože jsem byla vždycky hodně empatická a netušila jak tuhle vlastnost správně využít. A najednou to do sebe tak hezky zapadlo. Můžu pomáhat lidem cítit se líp. Když přijde na lekci někdo, u koho cítím nějaký neklid nebo nepohodu, snažím se mu víc věnovat svoji pozornost. Někdy stačí jen úsměv a vlídné slovo, povzbuzení. Někdy si se mnou sami začnou povídat a nakonec zjistíme, že to pomohlo nám oběma. Miluju lidi, jejich životní cesty, příběhy. A jsem vděčná, že spoustu žen i mužů, kteří ke mně na lekce chodí, mi důvěřují a otevřou se mi. Nemůžu sloužit jako terapeut, to určitě netvrdím, ale někdy stačí prostě jen ta blízkost.
V letošním roce jsi otevřela úplně sama první jógové centrum v Kolíně. Jak vznikl tento nápad?
Od malička jsme s moji kamarádkou snily o tom, že si jednou otevřeme svůj taneční sál. Byl to takový ten sen, jak se tě někdo zeptá, co bys chtěla dělat, až budeš velká. Tam to začalo. Když jsem začala s jógou, chtěla jsem vytvořit místo, kde se lidi budou cítit spokojeně, v bezpečí. Místo, které pro ně bude takovou oázou klidu. To mi v Kolíně chybělo. Máme tady spoustu krásných sálů (které jsou ale třeba součástí fit center), úžasných lektorek, ale žádné místo, které by mělo tuhle specifickou energii.
Popravdě, kdyby ses mě zeptala před pár lety, zda si někdy splním svůj dětský sen a otevřu si místo, kde budu dělat, co mě baví, nejspíš bych pokrčila rameny a pronesla něco ve stylu nevím, asi to nezvládnu. Je to jen sen. Nemám na to odvahu.
V životě jsem ale potkala tolik lidí, kteří mi tu odvahu dodali. Ukázali mi, že jsem silná a že zvládnu cokoliv si umanu. Nakonec ale stejně musíte začít u sebe. Nastavit si v hlavě, že život je moc krátký na to, abychom ho jen prosnili. Že musíme začít žít! A život pro mě není jen vítězství, ale i prohry. A co se může stát horšího? Než že se ti to nepovede podle tvých představ? Řekla jsem si, a co. Zkusím to, třeba prohraju. Ale budu vítěz už jen proto, že jsem šla za svým snem! Jednou se na sebe podívám do zrcadla a řeknu si: Udělala jsem maximum proto, abych žila život, jaký jsem chtěla. Ano, občas to nedopadlo tak, jak jsem si představovala. Ale jsem na sebe pyšná, že jsem to zkusila.
V tvém centru je nádherná atmosféra a jedinečná lehounká, jemná, léčivá energie. Jak se ti podařilo ji vytvořit?
Především děkuji za krásná slova, která mě dojala. Protože přesně takovou atmosféru jsem si přála ve Fly High mít.
Mám pro to svoji teorii. Samozřejmě na každého může to místo působit jinak. Ale já ve studiu cítím lásku. Už když jsem do těchto prostor přišla, věděla jsem, že je to TO MÍSTO! To místo, které jsem hledala tak dlouho. Řekla jsem, už teď to tady miluju. Plakala jsem radostí a štěstím, že se to konečně děje.
A co je víc, takhle se se mnou radovali všichni v mé blízkosti. Komukoliv jsem to řekla, nabídl mi svou pomoc. Říkáš si, děkuji, ale stejně to nakonec budu muset zvládnout sama. Ne. Strašně jsem se spletla. Na nic jsem nebyla sama. Každý, kdo mě má rád mi tam pomohl. Někdy se nás tam sešlo na práci tolik, že jsme o sebe div nezakopávali. Každý den po práci za mnou někdo přijel, každý kdo mohl mi nějakým způsobem pomohl i mimo prostory studia. Sama bych to nikdy nezvládla. Věděla jsem, že mám úžasnou rodinu a přátele. Vždycky. Ale tohle mě dostalo úplně na kolena a nikdy jim nepřestanu být vděčná. Nejen za tu práci, kterou odvedli, ale za to, že to byli právě oni, kteří do studia přinesli lásku a energii, která tam teď je.
A jakou cestou jdeš nyní? Jakou jsou tvé vize do budoucna?
Nyní si užívám přítomnosti. Toho, že se děje to, co jsem si tolik přála. Chci si jen užívat svůj splněný sen. Rozvíjet ho. Určitě se nechci zastavit na místě a říct si ano, dokázala jsi, co sis vysnila a teď už můžeš zvolnit. Ale zase není dobré skákat z jednoho na druhé a jen se za něčím hnát. Je podle mne důležité si umět užít to, že se člověk cítí naplněný tím, co dělá.
Teď je mým cílem naslouchat přání ostatních. Já si svůj sen splnila, teď je na čase, aby oni do mého studia vložili něco, co je udělá šťastnými. Miluju každý podnět od každé lektorky, která ve Fly High se mnou je, miluju každý podnět od někoho, kdo projde dveřmi studia. Chci zdokonalovat tohle místo tak, aby se tam co nejvíc z nás cítilo příjemně a našli tam přesně to, proč do studia jdou.
Je něco, co bys chtěla předat mým čtenářům? Nějakou důležitou myšlenku nebo vzkaz?
Nebojte se plnit si svoje sny, už jen to, že se o to pokusíte, vás činí vítězem.
Darju najdete v jejím kouzelném centru Fly High v Kolíně, stejně tak jako mne, kdy se můžeme potkat na meditaci 😉
Těšíme se na vás
Učebnice sebelásky: Kolaříková Lucie
Téma sebelásky přestává pomalu, ale jistě být společenským TABU. Dřívější doba na…
Novodobé ženské rituály
Ráda bych vám představila knihu, které jsem spoluautorkou. Praktická příručka o rituálech…
Kolo roku - 8 ročních období v nás
Už naši předci v minulosti vnímali a zaznamenávali měnící se pochody v přírodě, aby zjistili,…
Komentáře